BLOG Nr. 6

Silva Gabreta nebo jinak řečeno geografická oblast, která zahrnuje regiony Šumava a Bavorský les, je nyní mým působištěm! Tento termín jsem slyšela poprvé, nikoli však naposledy. Setkala jsem se s ním ještě jednou – ovšem v literárním kontextu, ale o tom až později… Je zajímavé, co se všechno člověk dozví, když se přestěhuje do tohoto koutu země a aktivně objevuji okolí. Přestože do téhle oblasti jezdím a podnikám zde túry vlastně už od dětství.

Už několik týdnů poznávám a dívám se na „svůj“ region z jiného úhlu pohledu. Být v kontaktu s lidmi z regionu a zajímat se o to, co dělají, jak žijí a jak vnímají setkání a akce s dalšími lidmi i co jim chybí ve vztahu k lidem ze sousední země – to je můj denní chléb.

Jedno je jisté – vždy je co nového objevovat – takže zpět k Silva Gabreta. Termín, který mě během mé rešerše přivedl na literární festival „Šumava Litera“. Tento festival je sice přeshraniční, ale hned z webových stránek je patrné, že je populárnější na české straně. Že by skrytý potenciál a příležitost pro „Rok na hranici“? Na dotaz e-mailem nedostanu odpověď.

Naštěstí se v Plzni koná „festivalová ochutnávka“, a tak využívám příležitosti být u toho a navazovat kontakty. Můj plán se zdaří – na této inspirativní akci se setkám s Martinem Sichingerem, který je nejen úspěšným šumavským spisovatelem, ale také jedním z organizátorů festivalu.

Jeho výrok: „Tato akce měla smysl už proto, že jsme Vás mohli poznat,“ mě těší. Je to totiž jeden z mých úkolů – setkávat se s lidmi, navazovat s nimi kontakty a spolupráci. V tomto případě vše zní slibně a já s dobrým pocitem opouštím své rodné město a vracím se do „divočiny“ obou národních parků.

martina engelmaierová