BLOG Nr. 5
Poměrně často slýcháme, že je pro naše tělo i duši důležité oddělovat práci od soukromého života. U „nadšence a machra“ pro přeshraniční spolupráci to jde těžko, „nadšencem a machrem“ můžete být totiž jen tehdy, když jste bez ohledu na den v týdnu nebo denní dobu zapálení pro věc, připravení k rozhovorům, když sbíráte nápady, zapisujete je a komunikujete. Někdy to bývá náročné, ale často si to naprosto užívám a právě taková chvíle opět nastala minulý pátek.
Max melzer
Po týdnu plném skvělých rozhovorů a mnoha nových nápadů pro česko-německou výměnu v regionu Liberecko/ Horní Lužice se chci vydat do Steinhausu, společensko-kulturního centra v Budyšíně. Tento svěží letní večer se tam koná festival BEAT, na kterém vystoupí čtyři kapely, v jedné z nich hraje moje sestra. Před koncertem se s ní bavím o partnerství mezi městy Budyšín a Jablonec nad Nisou. Když mluvím o svých nápadech, všimne si, že vedle nás sedí Torsten Wiegel, ředitel spolku Steinhaus e.V. Zapojí ho do rozhovoru a začneme velmi konkrétně diskutovat o dosavadní spolupráci v oblasti kultury, o odmlčení partnerství mezi oběma městy, o velkém potenciálu pro nový rozvoj. Bavíme se o kontaktech a nápadech, Torsten se těší na nové možnosti navazování kontaktů a já se v duchu (a brzy i fyzicky) vydám do Jablonce hledat zájemce a nové instituce. Veronika, moje kolegyně z programu, mi vyprávěla o novém kulturním centru „Nazdar“ – třeba by z toho mohlo něco být?…
Příležitosti, rozhovory a nápady se prostě objeví, když se jim zachce, nedají se naplánovat. A přicházejí i ve chvíli, kdy třeba – jako teď já – stojíte pod pódiem a posloucháte kapely. Je to skvělý večer. A kdo ví, třeba se brzy do Steinhausu vrátím na nějaký česko-německý koncert, divadelní workshop nebo podobnou akci. Můžeme být zvědaví, co přinese rok na hranici pro partnerství měst Budyšín a Jablonec – těším se na to a jdu do toho.