Nové impulsy pro česko-německou spolupráci

Rubrika: Nördliches Niederbayern – západní Šumava

Ty jsi tu taky? Dnes je tu snad celý svět!

BLOG č.8

Celý česko-německý svět se v úterý 28. června potkal v zahradě Německého velvyslanectví v Praze. Pro mnohé, co se již nějakou dobu zabýváme spoluprací obou zemí, tento den připomínal skoro rodinné setkání. Jakmile člověk prošel branou Lobkovického paláce, začal maraton nekonečného potkávání, srdečného znovushledávání, smalltalků ale i velmi intenzivních a hlubokých diskusí na bilaterální témata.

Jak čas ubíhal, začala se i pro Rok na hranici otevírat témata, přibývaly kontakty a spustil se nekonečný vodopád nápadů a myšlenek jak s naším novým programem naložit a kde se pro nás skrývá největší potenciál pro rozvoj přeshraničních vztahů.

I pro můj region se za těch pár hodin vyrojila řada konkrétních projektů a nápadů, se kterými mohu v rámci Roku na hranici dále pracovat: Mám kontakty na mladé lidi u Domažlic – hodily by se Ti? Chci natočit video o historických okamžicích podél hranice – pomůžeš mi? Zorganizuju přeshraniční setkání pro rodiny s dětmi – najdeš mi partnera? Audioprůvodce po Českém lese – co si o tom myslíš? Mezinárodní festival na benzínce u Rozvadova – jak ho financovat?

Den otevřených dveří Německého velvyslanectví byl pro mnohé z nás prvním takto velkým setkáním po pandemii. Přesto bylo kde navázat, nebo spíš je kde pokračovat. Pojí nás totiž touha spojovat lidi, přispívat k setkávání Čechů a Němců a bořit hranice, které existují v našich hlavách.

VEronika Widman

Stále něco nového ANEB: když jdeš světem s otevřenýma očima

BLOG Nr. 6

Silva Gabreta nebo jinak řečeno geografická oblast, která zahrnuje regiony Šumava a Bavorský les, je nyní mým působištěm! Tento termín jsem slyšela poprvé, nikoli však naposledy. Setkala jsem se s ním ještě jednou – ovšem v literárním kontextu, ale o tom až později… Je zajímavé, co se všechno člověk dozví, když se přestěhuje do tohoto koutu země a aktivně objevuji okolí. Přestože do téhle oblasti jezdím a podnikám zde túry vlastně už od dětství.

Už několik týdnů poznávám a dívám se na „svůj“ region z jiného úhlu pohledu. Být v kontaktu s lidmi z regionu a zajímat se o to, co dělají, jak žijí a jak vnímají setkání a akce s dalšími lidmi i co jim chybí ve vztahu k lidem ze sousední země – to je můj denní chléb.

Jedno je jisté – vždy je co nového objevovat – takže zpět k Silva Gabreta. Termín, který mě během mé rešerše přivedl na literární festival „Šumava Litera“. Tento festival je sice přeshraniční, ale hned z webových stránek je patrné, že je populárnější na české straně. Že by skrytý potenciál a příležitost pro „Rok na hranici“? Na dotaz e-mailem nedostanu odpověď.

Naštěstí se v Plzni koná „festivalová ochutnávka“, a tak využívám příležitosti být u toho a navazovat kontakty. Můj plán se zdaří – na této inspirativní akci se setkám s Martinem Sichingerem, který je nejen úspěšným šumavským spisovatelem, ale také jedním z organizátorů festivalu.

Jeho výrok: „Tato akce měla smysl už proto, že jsme Vás mohli poznat,“ mě těší. Je to totiž jeden z mých úkolů – setkávat se s lidmi, navazovat s nimi kontakty a spolupráci. V tomto případě vše zní slibně a já s dobrým pocitem opouštím své rodné město a vracím se do „divočiny“ obou národních parků.

martina engelmaierová

 

© 2022 Rok na hranici - program Česko-německého fondu budoucnosti

Česko-německý fond budoucnosti, Železná 24, 110 00 Praha 1, Česká republika, info@fb.cz