Toho lednového rána byla zima, dokonce pořádná zima. Ale ani mráz s dvoucifernými teplotami pod nulou nemohl odradit „EMU“ (entuziastu a machra, jak se interně říká účastníkům tohoto projektu) od cesty do regionu. Společně s naším koordinátorem Florianem jsem se proto vydal navštívit farní úřady v okolí Žitavy. Zároveň jsme měli možnost zažít srdečnou atmosféru v mládežnickém klubu v Großschönau a následující den se zúčastnit setkání v liberecké knihovně.
Činnost v rámci programu „Rok na hranici“ je obecně velmi rozmanitá. Vedle průzkumu, rozvíjení nápadů a zaznamenávání pokroků se zaměřujeme především na rozhovory s lidmi z příhraničí. Rád bych zde přiblížil, jak vypadá takový typický den.
Na cestách mezi rozhovory, nápady a setkáními
Dne 29. května se v celém Česku koná „Noc kostelů“. Z tohoto důvodu jsem postupně navštívil evangelické sbory v Olbersdorfu, Dittelsdorfu a Hainewalde. Diskutovali jsme o myšlence rozšířit tradiční českou akci také o německé církevní sbory a současně zapojit do programu v Česku hudební skupiny. Samozřejmě budou následovat další rozhovory, které by měly pomoci vyjasnit možnosti konkrétní spolupráce.
Následně jsem zavítal do mládežnického klubu na nádraží v Großschönau. S jeho ředitelem, panem Ulfem Bachem, jsme hovořili o možné spolupráci s českým partnerem a o tom, kdo by se k tomuto klubu nejlépe hodil. Pan Bach mi představil svou práci, mladé lidi a možnosti, které mládežnický klub nabízí. Poté jsem vedl rozhovor s paní Vlčkovou, vedoucí zařízení Rodina v centru z Nového Boru. Ta plánuje přijmout pozvání pana Bacha a v brzké době se s ním osobně setkat v Großschönau, aby společně domluvili konkrétní společné aktivity a projekty. Rýsuje se tak česko-německé partnerství.
Propojovat, dokumentovat, dál rozvíjet
Další ráno jsem měl příležitost setkat se s ředitelkou Krajské vědecké knihovny v Liberci, paní Petrýdesovou. Vyměnili jsme si nápady na možné projekty spolupráce s německými partnery. Společně s jejími kolegy jsme vypracovali několik návrhů, které budou v nadcházejících týdnech a měsících dále konkretizovány. Následně budou předloženy potenciálním německým partnerům konkrétní návrhy na spolupráci. Tento proces budu i nadále doprovázet a aktivně se na něm podílet.
Po osobních setkáních je důležité vše zdokumentovat a dále sledovat, aby se tak z množství pozitivních dojmů a nápadů mohly postupně zrodit konkrétní akce. Až do léta mě tedy v rámci mého „Roku na hranici“ čeká ještě mnoho dalších podobných dnů.
