Uplynulo několik dní od chvíle, kdy jsme se v prostorách Česko-německého fondu budoucnosti v Praze setkali všichni z aktuálního ročníku Roku na hranici. Ukázalo se, že entuziasté a machři už za sebou mají několik vzestupů a pádů. Jako koordinátorka tyto momenty velmi dobře chápu. V prvním roce to bylo podobné, protože mnoho lidí odjelo v létě na dovolenou a tyto měsíce jsou tak vždy obdobím, kdy vše postupuje jen pomalu. Se začátkem září se situace rapidně změnila a nyní se začíná opět dařit. Jak poznamenal Steffen: „Někdy stačí, když si o všem promluvíme, a věci se hned začnou obracet k lepšímu.“
V posledních týdnech jsem ke své roli koordinátorky celého týmu přistupovala aktivně a snažila se podporovat všechny entuziasty a machry, což je někdy namáhavé a vyčerpávající. Potřebnou energii jsem k tomu získávala v česko-německém pohraničí, například když jsem se toulala po lesích a vesnicích na Šumavě, v Bavorském lese a také v Krušných horách.
Protože je spojení Česka a Německa neoddělitelně spjato s mým životem, nemohla jsem se občanské angažovanosti vzdát ani ve svém volném čase. Při různých setkáních jsem vždy uplatňovala své profesní a dobrovolnické zkušenosti a aktivity, čímž jsem sbírala potenciální kontakty na další entuziasty a machry. Kdo ví, třeba z toho vzniknou nová partnerství, výměny nebo zkrátka „jen“ setkání.
Do Prahy jsem odjížděla s obavami – jak se naše setkání vydaří? Vždy se nabízí minimálně dvě perspektivy – buď se člověk více soustředí na problémy léta, nebo s pozitivním očekáváním vyhlíží úkoly nadcházejících týdnů.
Když však entuziasti a machři představili své aktuální úspěchy při navazování kontaktů v posledních několika týdnech, panovalo opět velké nadšení a pozitivní nálada! Tolik energie v jedné místnosti! Pro mě to jsou chvíle, kdy se mi rozbuší srdce a znovu se přesvědčím, že všechna ta námaha za to opravdu stojí.
A zvláště teď tohle potřebuji i já, když vidím výsledky voleb v Německu. Česko-německá práce je také prací v každodenní politice a všichni se musíme „odvážit překročit hranice“, abychom si zachovali demokracii a svobodu. Tak to na setkání popsala ředitelka Česko-německého fondu budoucnosti Petra Ernstberger. To můžeme udělat jen s otevřeností a angažovaností – a to nejen entuziasti a machři, ale všichni, kteří mají chuť se zapojit.
